Jak kočku pokárat a čemu se vyhnout

I když svou kočku milujete, váš chlupatý mazlíček má jistě v povaze také nezávislost a někdy umí být dost divoký. Je potřeba umět jej ukáznit, ale možná nevíte, kde začít. Možná se budete muset vydat cestou pokusu a omylu. Stejně jako se mezi sebou liší lidé, rozdíly existují také mezi zvířaty. Zatímco jedna kočka může zareagovat pozitivně na určitý styl nápravy nevhodného chování, jiná může stejné pokusy odmítnout a její chování se ještě zhorší. Navíc, některé metody byste při kárání koček rozhodně neměli zkoušet.

Pravdou je, že je těžké zjistit, jak ukáznit svou kočku, když jste to ještě nikdy nedělali, nebo když vaše předchozí kočka zjistila sama, jak to u vás chodí. Abyste na této cestě vykročili kupředu pravou nohou, je důležité vědět, co dělat a čemu se naopak vyhnout, když potřebujete svou kočku doma usměrnit. Když vaše kotě, případně i starší kočka, jednou pochopí, jaké chování je vhodné, nebude už tolik potřeba špatné chování korigovat. Kočky jsou konec konců velmi chytré.

Čemu se při usměrňování kočky vyhnout

Nesrovnávejte svou kočku a svého psa. Pokud jste už vycvičili psa, můžete si myslet, že výcvik kočky bude podobný. Na to ale zapomeňte. Kočky a psi jsou zcela odlišná zvířata, která se neučí stejným způsobem. Zatímco pes se zapojí do výcviku tak, že poslouchá vaše pokyny, kočka na povely „sedni“ a „zůstaň“ nereaguje. Prvník krokem k úspěchu pro vás i vaši kočku je vědět, že ke kočce musíte přistupovat jinak.

Netrestejte kočku fyzicky. Výcvik zvířete může být během procesu učení velmi frustrující, ale je samozřejmé, že byste při něm kočce neměli nikdy ublížit. Kočky už tak nesnáší lidské způsoby trestání, ale pokus o fyzickou dominanci zničí pouto mezi vámi a vaší kočkou. Kočku proto nikdy nedržte při zemi, netřeste s ní a nebijte ji. Fyzické násilí může situaci u koček naopak zhoršit a způsobit, že kočka zaútočí nebo se naopak stáhne do sebe. Kočky si navíc fyzické násilí nespojují se špatným chováním, proto ji tím nevycvičíte k tomu, aby se příště takovému chování vyhnula. Pokud je pro vás výcvik zvířete příliš komplikovaný, přizvěte si k tomu posily, jako jsou členové rodiny, případně i profesionálního cvičitele. Neznamená to porážku, jde pouze o pomoc!

Při vysvětlování nekřičte. Nemluvíte stejnou řečí jako vaše kočka, proto se nenechte zmást a nemyslete si, že vám kočka porozumí lépe, když zvednete hlas. Kočka samozřejmě pochopí, že změna v intenzitě hlasu znamená, že je něco jinak, ale křik ji může vystrašit nebo přitáhnout příliš pozornosti k nevhodnému chování. Křičení může navíc u kočky vyvolat stres a úzkost, což může vést k dalšímu nevhodnému chování.

Když se kočka vyprázdní mimo kočičí záchodek, nenámáčejte jí do této „nehody“ nos. Jediné, čeho tím u ní docílíte, bude rozrušení. Nezjistíte tím, proč nešla na záchodek, a ona vám stejně neslíbí, že už to nikdy znovu neudělá. Naopak to přitáhne větší pozornost k místu činu a kočka to někdy může dokonce pochopit tak, že se má vyprazdňovat, kde se jí zachce. Nejlepším řešením je dané místo prostě pečlivě vyčistit a dál pokračovat ve výcviku v chození na záchod.

Nepovolte kočce agresivní hru. Možná si myslíte, že vaše roztomilé malé koťátko to jinak neumí, když vám během hry drápe a kouše prsty. Zároveň ale víte, že nechcete, aby u vás doma starší kočka někoho škrábala či kousala. Když si přinesete domů nové zvíře, je na vás, abyste stanovili od samého začátku, jaké chování je přijatelné. Když vás kočka začne během hry škrábat nebo kousat, a to i nevinně, okamžitě se hrou přestaňte, aby kotě pochopilo, co je a co není dovoleno. Platí to zvláště při hře s dětmi. Když kotěti dovolíte okusovat vám prsty, bude si myslet, že takto může postupovati i při hře s dětmi. Děti se potom mohou začít vaší kočky bát, což je nepříznivý důsledek, kterému se budete chtít vyhnout.