Příběhy hrdinek ze zvířecího útulku

Dobrovolnictví v útulku pro zvířata vyžaduje dobré srdce. Práce může být těžká a pozorování zvířat, která čekají na trvalý domov může být nelehké. Zároveň když jste dobrovolník v útulku, láska, kterou dáváte a láska, kterou získáte, je veškerá odměna, kterou potřebujete, abyste neztratili odhodlání pomáhat zvířatům. Přečtěte si příběhy dvou lidí, kteří dobrovolně pomáhájí v kočičích a psích útulcích.

Před čtyřmi lety zemřel jeden z jejích psů a od té doby Ashley dobrovolně pracuje se zvířaty.

Myslela jste si už od začátku, že budete dobrovolníkem tak dlouhou dobu?

V té době jsem si nebyla jistá, že dobrovolnictví tolik změní můj život a můj volný čas. Začalo to uklízením psích kotců jeden den v týdnu. Velmi rychle jsem ale začala do útulku docházet ještě častěji. Chodím  venčit psy a dopřávám jim čas mimo útulek.

Proč pokračujete v dobrovolnictví?

Do útulků neustále přicházejí toulaví psi nebo zvířata předaná rodinami, které se o ně nemohou starat. Čím déle je pes v útulku, tím je psychická pohoda psa horší. Jen to, že se psi mohou projít denně dvacet minut venku a spálit přebytečnou energii, jim může zachránit život.

Jaká je vaše oblíbená část dobrovolnictví?

Když „problémoví” psi naleznou domov... když o nich dostaneme zprávy, jak se mazlí na gauči se svými páníčky. To je cílem každého dobrovolníka.

Jaký je proces adopce zvířete z vašeho útulku? Jak jste zapojeni do tohoto procesu?

Liší se v závislosti na útulku nebo psu. Většinou pracuji se psy, kteří mají horší chování. Obvykle přijde zájemce, se psem se setká, a pokud si myslí, že se k němu hodí, vyplní přihlášku, kterou poté prohlédnou zaměstnanci útulku. Pomáhám se setkáními se současnými psy zájemců, stejně jako s kontaktem stresovaných psů s potenciálními novými pány mimo prostředí útulku.

Jaké jsou vaše povinnosti dobrovolníka v útulku?

Venčím psy, cvičím je a inzeruji je v komunitě v naději, že se na ně lidé budou ptát. Pracuji také s problémovými psy, kteří potřebují další výcvik, než se stanou adoptivními. Často dělám hodně výletů se psy, kteří jsou v útulku nejdelší dobu, abychom strávili co nejvíc času mimo jejich kotce. Unavený pes je šťastný pes!

Jaké jsou vaše každodenní úkoly?

Neustále propaguji psy, ať už o nich mluvím s přáteli nebo je sdílím na sociálních sítích. Pokud má nějaký pes velké problémy v kotci, vždy to konzultuji a řeším s pracovníky útulku. Někdy se dostává svěřenci, který je v útulku nejdéle i nějaká ta péče extra navíc.

Jakou obecnou radu byste dala lidem ohledně útulků pro zvířata?

Adoptovat! V útulcích je vždy mnoho psů. Ať už chcete určité plemeno nebo jen přítele, najdete ho v útulku. Dejte psovi šanci. Nedávno jsem pomohla psovi, který štěkal ve svém kotci na příchozí, ale když se setkal s novou rodinou v parku, tak se všichni se zamilovali. Je třeba pochopit, že to, co vidíte v útulku, nemusí být to, jak by se pes choval doma. Útulek je stresující a mazlíčci potřebují čas, aby si zvykli na změnu. Můj poslední přírůstek k nám domů byl v útulku velmi stresovaný. Jakmile jsem si ho vzala do péče, uvědomili jsme si, že je to gaučový pejsek a kotec v útulku byl jeho největší noční můrou.

Jak může veřejnost pomoci útulkům pro zvířata?

Darujte svůj čas, peníze nebo energii. Vždy je potřeba krmivo, pamlsky nebo přikrývky, aby psi v útulku měli pohodlí a vše potřebné. Podpora zvířat bez domova je vždy nutná. Psi začínají být v útulku blázniví a dát jim možnost trvalého domova je záchranou jejich života. Pokud se chcete zapojit, ať už v pomoci zvířatům nebo propagačních činnostech, pomocná ruka se vždy hodí.

Co byste poradili tomu, kdo uvažuje o dobrovolnictví u zvířat?

Udělejte to! Neexistuje žádná negativní stránka dobrovolnictví. Kdybyste jen jednomu zvířeti pomohli získat šťastný, trvalý domov, změníte tím jeho život.

Co začalo jako jednorázová dobrovolnická příležitost - prodej pečiva na adopční akci - se pro Candie proměnilo v každodenní radost a ona už šest let podporuje pejsky a pomáhá s fundraisingem v útulcích.

Jaká je vaše oblíbená část dobrovolnictví?

Pro mě je to spokojenost. Frustrace a smutek mohou být velmi často ohromující. Když si pomyslíte: „Proč to dělám?“ a potom uvidíte, že pes, který byl týraný, vyhladovělý, v mrazu, nemocný a trpící, skončí v teplém a milujícím domově... to se nedá překonat. Tehdy si uvědomíte, že to stojí za to.

Jaká je vaše nejméně oblíbená část dobrovolnictví u zvířat?

Frustrace. Sledování vývoje obtížných situací a neschopnost pomoci kvůli nedostatku zdrojů, neznalosti široké veřejnosti a upřímně, sobectví a nedostatku zdravého rozumu. Trávit hodiny pokusem o přijetí psa nebo štěněte - volat lidem, abychom našli ten správný domov pro zvíře, dělat plány, jako je jídlo a další zásoby, plánovat datum převozu - a pak zjistit, že vlastník, který předtím prosil o pomoc, najednou změnil názor, nebo „udělal něco jiného“ k vyřešení situace.

Jak se rozhodujete, jak pojmenovat zvířata ve vašem útulku?

Pojmenování zvířat je jednou z nejlepších částí! Každý pěstoun obvykle pojmenuje zvíře, o které se stará, pokud již nepřišlo se jménem. Ale i tak můžeme jméno změnit. Rádi říkáme: „nový život, nové jméno.“ Pokud vidíme, že osobnost zvířete neodpovídá jménu, se kterým přišli, změníme ho.

Jaký je proces adopce zvířete z vašeho útulku?

Náš proces je docela náročný, ale vyplatí se. Máme díky tomu velkou úspěšnost. Lidé vyplňují žádost online a odpovědi přichází přímo mně prostřednictvím e-mailu. Čteme je, voláme na reference, pokud mají svého veterináře pro současné nebo minulé domácí mazlíčky, kontaktujeme i je, abychom se ujistili, že žadatelé nezanedbávali pravidelnou péči, jako jsou očkování, prostředky proti blechám a klíšťatům a další. Také navštěvujeme domovy, mluvíme s rodinou a necháme je, aby se se zvířetem setkali a při tom sledujeme, jak všichni reagují.

Jak může veřejnost pomoci útulkům pro zvířata?

Zapojte se! Zeptejte se organizace: „Co potřebujete?“ a pak jednejte podle toho, co říkají. Pokud je nemůžete finančně podporovat, podpořte je svým časem. Nabídněte se na práce jako jsou čištění klecí, praní prádla a zametání. Až skončíte, hrajte si se zvířaty, mluvte na ně a projděte se s nimi. Myslete na to, co z toho bude mít zvíře a co z toho budete mít také vy!